Přeskočit na hlavní obsah

Byl jednou jeden dům


Před nedávnem se zvedl menší poprask kvůli demolici starého stavení v „esíčku“. Mám dojem, že namísto diskuse probíhalo spíše hysterické štěkání a mnoho racionálních argumentů se do popředí nedostalo. Jsem názoru, že o takových věcech se má diskutovat i ex-post. Vzhledem k zájmu, který zmíněná demolice stále vzbuzuje, bych čekal, že se objeví vedle otázek proč?.. také úvahy, jak s takovou stavbou lépe naložit. Nic jsem bohužel nezaznamenal. 

Jelikož jsem se svým hlasem podílel na osudu této stavby a nesu za to rozhodnutí jako jeden z patnácti odpovědnost, rozhodl jsem se alespoň takto nastínit, jaké úvahy předcházely mému hlasování na zastupitelstvu.

Vycházel jsem ze několika informací, které vedení obce podalo zastupitelům v podkladech návrhu nebo zazněly v diskusi jednání.

Nebylo v možnostech bývalých majitelů o tento dům dále pečovat. Vzhledem k tomu, že byl znám záměr obce vybudovat v zatáčce chodník a propojit tak poslední chybějící úsek, rozhodli se prý darovat dům obci zdarma. Za mně - všechna čest za nesobecký přístup a soudnost, kterou tímto projevili.

Dům byl sice postaven v roce 1824 (dle letopočtu na fasádě), avšak nebyl nijak památkově chráněn.

Vedení obce nechalo odborně posoudit jeho tech. stav, kdy závěrem bylo, že dům je v havarijním stavu. Navíc se nachází na parcelách více majitelů.

Záměr vybudovat chodník, nebylo možné realizovat v provozu bezpečné podobě při zachování tohoto domu. K tomu nechala obec vypracovat i studii projekční kanceláří.

První věc, která asi každého napadne - je to přeci jen 200 let starý dům. Dvě století stará stavba se ale nesmí bourat?! Mnoho lidí zde v úvaze končí a tato demagogie jim stačí k závěru. Podle mě, je to důvod k opatrnosti ale ne vše přebíjející argument. Důležitý byl právě stav domu. Netroufám si posuzovat stav budovy podle toho, jak vypadá z venku natož tak podle fotek z Internetu. Nechat stav posoudit odborníka, byl dle mě správným krokem. Informace o špatném stavu dle posudku, však těm 200 rokům zasadila citelnou ránu. 

Nedalo by se aspoň část domu zachránit? Kompromisní řešení zmiňované i starostou. Ale co s domem dál? To je právě kritická otázka, na kterou jsem zatím od kritiků nezaznamenal úvahu. Přiznám se, že mimo venkovského muzea, informačního centra, kulturního prostoru nebo nedej bože skladu mě lepší a udržitelné využití nenapadalo. A pokud si dobře vzpomínám ani ostatní zastupitele ne. Muzeum už tu máme a zvyšuje obecní výdaje v rozpočtu, kulturák a IC také a sklad byl plánován v místě bývalého kina. Ať už by tam bylo cokoliv pro veřejnost, třeba i komerčního, naráželo by to na velmi nepříznivou dopravní situaci místa.

Za každou cenu opravit dům a nechat ho jen zakonzervovaný? Oprava by se jistě pohybovala v řádech milionů korun a nechat pak stavbu nevyužitou není dle mě v souladu s péčí řádného hospodáře.

Důležitým bodem byl potřebný chodník, jehož stavbu nešlo vzhledem k majetkovým a bezpečnostním poměrům u vytížené komunikace 1. třídy při zachování domu realizovat. Studii zpracovala zkušená dopravně projekční kancelář. Tady máme záměr veřejně prospěšné stavby. Kdo zná Rapotín, nejspíš uzná, že v tomto úseku i potřebné stavby. Potřeba chodníku byla pro mně velice důležitým argumentem. Ten úsek opravdu působil s dnešním objemem dopravy nebezpečně a staly se případy, kdy "nad domem visel" ze silnice kamion nebo linkový autobus.

I jako opoziční zastupitel, musím být fér a uznat, že jsem neshledal postup vedení obce chybným. Studie chodníku, posouzení stavu stavby, diskuse zastupitelů o možném využití stavby, dokonce i starostova snaha o kompromisní řešení a zdůraznění 200 letého výročí bylo dle mně i dnešní optikou v pořádku.

Podívejte se na mapu a možná Vás také napadne, že smrtící pro dům byla především ta silnice, která je sice už na mapách z 19. století, ale až dnešní parametry byly s umístěním domu nekompatibilní. Nepochybně přispěla k jeho špatnému stavu. Zejména v zimním období. Ostatně podobná situace byla i u jiných starých stavení na Jesenicku nebo u Červené vody.

K rozhodnutí. V zastupitelstvu samozřejmě nemohou zasedat odborníci na vše, je to volená politická funkce. Mandát obecního zastupitele chápu jako odpovědnost na participaci při rozhodování o směřování obce. Ta má především zajištovat vhodné podmínky pro život obyvatel. Sentiment by zde neměl nahradit zralou úvahu o potřebách obyvatel i do budoucna. Rozumím, že někteří odborníci i „odborníci“ na historické stavby mají svůj vyhraněnější pohled na téma nakládání se starými stavbami. Zpětně i uznávám, že oslovit opravdu odborníka na dané stavby, by nebylo od věci, i když to nebylo zákonem vyžadováno a na technickém stavu budovy by se nic nezměnilo. Měli bychom třeba aspoň jinak radikální názor na věc.  Pokud však jde o změnu systému ochrany památek a hlavně určení, co je a co není památka, to je třeba řešit trochu výše než na komunální úrovni.

Demolice tak staré stavby je pochopitelně kontroverzní téma. Pro některé v Rapotíně šlo bezesporu o emotivní záležitost. Troufám si přesto napsat, že nakonec došlo, jak se snad časem ukáže, k rozumnému závěru. Jsem rapotínský rodák. Předci jednoho z mých rodičů byli jistě i očitými svědky stavby tohoto domu. Přesto jsem hlasoval pro návrh dům zbourat ve prospěch chodníku. 

Toho stavení je mi upřímně líto. Je ho škoda? Ano, Rapotín nepochybně přišel o výraznou stavbu. Pocitově mi tam chybí. Dokud ale nejedu po silnici, kdy jsem rád, že je najednou do zatáčky vidět. Nedokážu si však představit, že by přes všechno našel tento starý dům záchranu v podobě smysluplného účelu a jeho přínos by do budoucna pro obyvatele převyšoval všechna negativa, kterými byl zatížen. Ustál by bez investic dalších 20 let? Za to si dokážu představit, že budoucí chodník nám bude za 20, 30 nebo 50 let stále sloužit a bývalou rapotínskou dominantu - dům v „esíčku“ si připomeneme fotkou v nějaké publikaci o historii naší obce. Nevidím v tom ani barbarství, ani neúctu. Neočekávám, že se můj pohled na věc setká u všech s pochopením nebo s spíš s vůlí jej pochopit. Jedno bychom si ale měli občas i přes svou zaujatost uvědomit. Vše má holt svou životnost. 


Martin Kalbáč


Zdroj:
foto: www.rapotin.cz

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bytovka V Aleji – mnoho emocí, málo informací

  Tak by se mohla jmenovat rapotínská telenovela, hit letošního léta, pojednávající o osudu jednoho prý potřebného, prý nechtěného, asi i nepochopeného projektu bytového domu v horní části obce. Vedení obce se rozhodlo, že by bylo dobré rozšířit svůj již tak nadstandartní bytový fond a rozjet přípravu výstavby nového bytového domu na obecních pozemcích vedle bývalého tzv. karnevalového parku. Co čert nechtěl, ono myslet něco dobře ne vždy znamená postupovat dobře. Se svým příspěvkem jsem záměrně čekal, až jestli se k tomuto vyjádří někdo z vedení obce. Jsem rád, že se mezi radními našel „chlap“ a paní místostarostka k tomuto tématu napsala v červnovém čísle Rapotínských Novin článek. Zmiňovaná potřeba další obecní bytovky, však dle mého názoru není tak úplně pravdivá. Alespoň ne v takovém zadaní, jaké bylo obcí vypracováno pro studii. Pokusím se popsat, proč jsem na ZO nesouhlasil se záměrem, postupem a výběrem lokality pro vybudování kontroverzní bytovky. Když jsem se v minulost

Opilci, hubero kororo!

Kdybychom tu měli inženýra Zachariáše, dostal by v Rapotíně důležitou funkci. Rapotínští zastupitelé se totiž odhodlali bojovat proti opilcům v parcích, na dětských hřištích a zastávkách v naší obci. Asi jste si všimli v minulém vydání RN, že obec vydala vyhlášku zakazující konzumaci alkoholu ve vybraných lokalitách. Tuto pravomoc mají samosprávy už řadu let, ale až teď tato móda dorazila k nám na ves. I když mě snad nikdy nenapadlo otevřít si pivo v parku natožpak na dětském hřišti, dovolím si nabídnout pohled asi jediného zastupitele, který toto opatření viděl alespoň trochu kriticky. Co je opravdu cílem tohoto zákazu? Nezpochybňuji, že v obci existují potížisté obtěžující ostatní občany. I mě se jejich chování nelíbí. Mám ale dojem, že si někteří zastupitelé nalakovali tuto vyhlášku doslova na růžovo a objevili funkční „Hubero kororo“. Že by policie častěji jezdila hlídkovat do parku u skláren, zamezí se tak i pokřikovaní a obtěžování žen na autobusových zastávkách? Jsou i názory, ž